|
|
Výukový sebeobranný kurz pro zdravotnické pracovníky
VRÁTNÍK, Jakub
Téma bakalářské práce se nazývá Výukový sebeobranný kurz pro zdravotnické pracovníky. Teoretická část práce se zabývá různými aspekty sebeobrany. Je zde popsána agrese a příčiny jejího vzniku, právní aspekty sebeobrany a problematika statusu úřední osoby pro zdravotnické záchranáře. Dále se práce zabývá psychickou stránkou konfliktu, která má podle expertů na sebeobranu zásadní vliv na výsledek konfliktu. V práci jsou popisovány také jednotlivé fáze konfliktu a postupy jak v jednotlivých fázích jednat. V praktické části bylo cílem výzkumu především zjistit, za jakých okolností jsou zdravotničtí pracovníci napadáni, zmapovat jejich zkušenosti se sebeobranou a zda mají zájem se v oblasti sebeobrany vzdělávat. Ze zjištěných poznatků se pak pokusit vytvořit několik jednoduchých technik, které by zdravotničtí pracovníci mohli v případě napadení použít. Výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s jedenácti zdravotnickými pracovníky. Z výsledků bylo zjištěno, že s verbální agresí mají zkušenost všichni dotazovaní zdravotničtí pracovníci. Část z nich pak uvedla zkušenost i s fyzickým napadením. Dále bylo zjištěno, že i přestože se sebeobranou má jen malou zkušenost pouze část respondentů, většina dotazovaných projevila o sebeobranný kurz zájem. V práci je také popsáno několik jednoduchých sebeobranných technik, které lze snadno využít ať už při výkonu povolání nebo v osobním životě. Tuto bakalářskou práci lze využít jako zdroj informací z oblasti sebeobrany jak pro zdravotnické pracovníky, tak i nezdravotníky. Zároveň by mohla být použita jako podklad pro další práce nebo přednášky, které by rozvíjely jednotlivé aspekty uvedené v této práci.
|
|
|
Komunikace v asymetrickém vztahu zdravotníka a pacienta
Francová, Veronika ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Šmídová, Iva (oponent)
Kvalita komunikace mezi pacientem a zdravotnickým personálem je jedním z klíčových faktorů, které určují spolupráci pacienta na léčbě a s ní spojenou úspěšnost terapie; proto je komunikace důležitým a široce diskutovaným problémem naší zdravotní péče. Mezi pacientem a zdravotníkem je vztah asymetrické povahy, založený na odlišnosti pozic v procesu léčby. To má vliv na podobu komunikace a její průběh. V našem výzkumu se zaměřujeme na pacientskou zkušenost s hospitalizací a na reflexi zdravotnické komunikace z perspektivy pacientů. Naším cílem je prozkoumat povahu asymetrie v komunikaci a identifikovat oblasti, v nichž se odehrává vyjednávání o povaze vztahu. Výzkum je založen na kvalitativní analýze šestnácti rozhovorů s respondenty, kteří mají zkušenost s hospitalizací. Analýza se zaměřila na popisy komunikačních situací a na prožívání pacienta. Potvrdili jsme, že ve vztahu zdravotníka a pacienta je přítomná apriorní asymetrie, která může být za určitých okolností funkčním základem léčby. Povaha každého konkrétního vztahu se však v praxi dále vyvíjí; asymetrie se může dále zesilovat nebo zeslabovat. Vyjednávání o povaze vztahu mezi zúčastněnými probíhá v těchto čtyřech oblastech: (1) informace (jejich poskytnutí či neposkytnutí), (2) režim nemocničního oddělení, (3) umístění člověka v prostoru...
|
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních pracovníků
PAPOUŠKOVÁ, Michala
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretické a praktické části. První teoretická část se zabývá problematikou syndromu vyhoření u zdravotních pracovníků. Syndrom vyhoření je v dnešní době fenomén a všeobecně známý trend, který nikdo nebere vážně. Proto teoretická část obsahuje různé definice, které tento syndrom popisují, charakteristiku a jeho význam, fáze a příčiny jeho vzniku a koho může nejvíce postihnout. Dále pak poznatky, jak syndromu předcházet, jeho prevence a léčba. Ve druhé praktické části je stanoven cíl práce. Cílem je seznámit studenty Jihočeské univerzity, jako prevenci syndromu vyhoření, dále pal laiky, kteří se s tímto termínem setkávají ojediněle, a v neposlední řadě připomenout tuto problematiku zdravotnímu personálů a zdravotním pracovníkům, kteří si v mnoha případech nepřiznávají, že opravdu tímto syndromem trpí a opak je pravdou. Na vzorku zdravotních pracovníků a zdravotnického personálu, na kterých jsem výzkum prováděla, chci zmapovat náchylnost tohoto problému. Pro výzkum byla použita kvantitativní výzkumná strategie s použitím dotazníkového šetření. Dále v praktické části využívám tabulky a grafy pro lepší orientaci výsledků mého šetření. V konečné části bakalářské práce v diskuzi porovnávám výsledky z dotazníkového šetření se stanovenými hypotézami. A v závěru navrhuji opatření, která by vedla k prevenci tohoto syndromu.
|
|
|
Spokojenost zdravotních a sociálních pracovníků s finančním ohodnocením.
TOVT, Šárka
Diplomová práce na téma Spokojenost zdravotních a sociálních pracovníků s finančním ohodnocením se zabývá subjektivním vnímáním spokojenosti s možnostmi finančního ohodnocení. Cílem této práce je popsat zdravotní a sociální péči, potažmo služby Jihočeského kraje, dále zmapovat možnosti financování těchto služeb a v neposlední řadě teoreticky vymezit hlavní motivační faktory v zaměstnání a péči o zaměstnance. Ke zpracování výzkumné části diplomové práce byla použita kvantitativní strategie výzkumu, sběr dat byl proveden formou metody dotazování, prostřednictvím standardizovaného dotazníku Job Satisfaction Survey, který byl přeložen do českého jazyka jako Průzkum spokojenosti se zaměstnáním M. Fraňkem. Výzkumem bylo zjištěno, že obě profese jsou nespokojeny se svým finančním ohodnocením, ovšem celková míra spokojenosti se zaměstnáním byla v rozmezí ambivalence.
|
|
|
Míra empatie u úředníků a zdravotníků v Libereckém kraji zjišťovaná standardizovaným dotazníkem.
BÜRGEROVÁ, Marie
Práce se zabývá mírou empatie u úředníků a zdravotníků v Libereckém kraji. Cílem práce bylo zjistit, jakou míru empatie má úředník / sociální pracovník a zdravotní pracovník. Práce je rozdělena do dvou stěžejních oblastí. Jedná se o část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných knižních a internetových zdrojů popisovala a objasňovala empatické, etické vcítění u jmenovaných skupin. Zdravotní pracovníci i sociální pracovníci se při výkonu svého povolání řídí předepsaným etickým kodexem a svým vlastním morálním standardem. Obě skupiny se ve svém povolání především snaží nezištně pomoci svému pacientovi / klientovi. Charakter obou zkoumaných skupin vyžaduje etickou odpovědnost k druhým, zejména však vůči lidem, kteří se ocitli v nouzových situacích a kteří potřebují různé druhy podpory a pomoci. Další část, praktická, představuje kvantitativní výzkum za pomoci standardizovaného dotazníku, který zjišťoval míru empatie, kde respondenti vyjadřovali své postoje k dvaceti tvrzením.
|
host ::
RSS.